Oslavanské historické slavnosti

Město Oslavany a Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska vás zvou na již III. ročník Oslavanských historických slavností, které se uskuteční ve druhém zářijovém víkendu.

Hlavní program bude probíhat v sobotu 8. září 2001 už od 9. hodiny ranní do pozdních hodin večerních. Návštěvníci budou moci navštívit historické tržiště s ukázkami středověkých řemesel. Po celý den zde bude probíhat program muzikantů, kejklířů, tanečnic, uvidíte ukázky mučení, bojující ženy, tančícího psa atd.

Hlavním programem však bude dobová slavnostní ceremonie: příjezd Přemysla Otakara I. s manželkou a celou družinou v r. 1228 a vysvěcení kláštera a udělení práv. Přesně tak, jak se událo před více jak 770 lety. Oba víkendové dny bude probíhat prohlídka zámku s průvodcem. Návštěvníci také mohou shlédnout Expozici hornictví a energetiky Rosicko-Oslavanska včetně geologické části. Expozice byla doplněna o další exponáty a důlní rubání.

K poslechu vám budou celý den hrát kapely VLČNOVJANKA, MARANTA a DYNAMIC.

V druhý den slavností proběhne koncert komorní pěvkyně Jarmily Chaloupkové z České republiky a loutnisty Brian Wright z Anglie.

Těšíme se na vaši návštěvu!

             Galerie E-METRA

V tomto dvojčísle bychom vám rádi představili některé práce studentky Pedagogické fakulty MU v Brně Hany Kuderové. Hana Kuderová žije od svého narození v Zastávce, kde také absolvovala Gymnázium T.G. Masaryka.

Malovat začala už jako mála v mateřské škole. Na základní škole její uměleckou tvorbu ovlivnil p. učitel Krška. Později to byl p. Ludvík Holub, od kterého se naučila skoro všechno, jak přiznává, a kterého si nesmírně váží. Mezi její nejoblíbenější motivy patří květina a krajina. Vedle malování se také věnuje hře na akordeon a keyboard. Hance je devatenáct let.

Máte-li zájem o zveřejnění vašich prací či znáte někoho, jehož fotografie či obrazy by podle vás měli vidět i ostatní, kontaktujte prosím E-METRO.

             Rumunské Karpaty

Jak jsem si přečetl v jednom sobotním vydání Mladé Fronty Dnes, do zahraničí tento rok vycestoval rekordní počet Čechů. Z rekreačních destinací jsou prý na prvním místě přímořská letoviska a hned na druhém místě hory. A hádejte, které že zahraniční hory jsou u českých turistů nejoblíbenější, a tím pádem i nejnavštěvovanější? Jsou to rumunské Karpaty.

Je to především tím, že Karpaty v Rumunsku naštěstí ještě nezasáhla vlna turistů a ti, kteří je navštíví, se zpravidla chovají civilizovaně a nezanechávají po sobě spoušť. Rumunské Karpaty jsou ještě pořád asi poslední hory v Evropě, které se pyšní ve své panenské kráse - bez odporných komerčních turistických chat a hotelů na úpatí vrcholů, lanovek či cest upravených pro automobily. Domnívám se, že tamní hory mají stále takovou tvář, jakou měli před padesáti, sty i tisíci lety. I když to asi už neplatí o celém pohoří. Rumunsko je také pro Čecha přijatelné svými cenami. Ve špičkové restauraci stojí bohatý oběd se vším, co k němu patří (přípitek, polévka, hlavní chod, salát a limonáda) kolem stokoruny, což ve srovnání s tuzemskými cenami není mnoho.

Ale zpět k horám. Karpaty v Rumunsku představují pokračování karpatského oblouku, který začíná už na území Moravy, táhne se přes Slovensko, část Polska, Ukrajinu až do Rumunska. Nejvyšším pohořím Karpat je Gerlachovský štít v Tatrách (2655 m) a v Rumunsku pak Fagaraš (2543 m). Pohoří se dělí na západní, východní a jižní.

Rád bych vás teď seznámil s některými z pohoří Východních Karpat. Pohoří Maramureš se rozprostírá na severu Rumunska při hranici s Ukrajinou. Nejvyšším bodem je vrchol Farcau (1957 m) s úžasným výhledem na celé Karpaty. Pro hory jsou charakteristické pastviny, střídající se s klečí, které tvoří většinu hřebenů a svahů. V nižších polohách pak rostou smíšené lesy. Kromě několika pastevců a mnoha stád volně pobíhajících koní, krav a ovcí na cestách nepotkáte skoro nikoho. Své domovy zde mají i vlci a medvědi.

Rodna. Po geologické stránce je toto pohoří tvořeno převážně krystalickými břidlicemi, místy i se sopečnými vyvřelinami. Vyvěrá zde celá řada minerálních pramenů. V celém pohoří je více jak třicet horských jezer svědčících o dávné ledovcové činnosti. Nejvyššími body pohoří jsou vrcholy Ineu (2279 m) a Ineut (2303 m). V jižní části pohoří se nachází jeskynní komplex Tausoarelor o celkové délce 9 km a hloubce 415 m.

Suhard je geologicky shodný se sousedním pohořím Rodna. Nejvyšší vrchol Omu (1932 m) leží v severní části, ve střední části se pak zdvíhá Faraoane (1715 m). Hřebeny a svahy jsou téměř výlučně tvořeny pastvinami, střídající se s klečí. Stáda krásných koňů a houfy cinkajících ovcí na pozadí mohutných hor a obláčků pohupujících se po sytě modré obloze jsou obrázky jako z pohádky. Odpočívat po náročné túře na takových místech je skutečným zážitkem. Suhard je však na druhé straně velmi zrádný. Prameny jsou totiž pouze na některých místech často i velmi vzdálených od sebe. V horách pak nepotkáte duši třeba i několik dní. Sem tam se mihne v dáli bača se svými psy a to je vše.

Na cestách po horách není rozhodně dobré počítat s hotely či chatami, kam se dá za nepřízně počasí uchýlit. Spíš je nutné zabalit si dobrý stan, který v noci v silné větru neulétne a oblečení do zimy a deště. Nutné jsou rovněž kvalitní boty. Na těch není dobré šetřit. Budou v těžkých stoupáních a klesáních či při brodění jedinou jistotou, na kterou se člověk bude muset spolehnout. Lékárnu, dlouhé pončo, nepromokavou bundu, dobrou náladu a může se vyrazit.

Vydáte-li se i vy do těchto krajů, přeji vlídné hory a krásné zážitky.

             Pozdrav z prázdnin

Je poslední srpnový pátek. Sedím ve svém pokoji a probírám se krabicí plnou pohlednic s obrázky krásných koutů u nás i v zahraničí. Tady je pozdrav z pionýrského tábora psaný dětskou rukou s nějakou tou pravopisnou chybou - to když dbalé rodičovské oko není nablízku. Tu zase "Srdečný pozdrav z výletu" doplňuje spousta podpisů. Další obyvatel krabice by se nemusel stydět za přívlastek "minidopis", neboť jeho pisatel kromě obvyklé věty připojil ještě informace o zdraví členů rodiny, školních výsledcích, módních trendech, čistotě pláží, místních cenách v přepočtu na koruny i haléře, stavu počasí a také, že "... na zabijačku určitě přijedeme!".

Náhle mám v ruce úplně nepopsaný korespondenční lístek s poštovním razítkem. Místo odesilatele je velkým písmem napsáno "JÁ", adresát je "TY". Pozdrav ze Sahary nebo jižní pól za sněhové bouře to není. .....

             Krizová centra v Brně

Krajská hygienická stanice, tř. kap. Jaroše 8, 602 00 Brno, tel.: 05/45 32 12 14

Anonymní poradna pro příslušníky osob závislých na alkoholu a jiných drogách.

Linka Naděje, Psychiatrická klinika FNsP Brno - Bohunice, Jihlavská 20, 625 00 Brno, tel.: 05/323 333

Psychologická a psychiatrická první pomoc po telefonu, akutní stavy, deprese, naléhavá potřeba poradenství v nočních hodinách.

Psychiatrická léčebna, Húskova 2, 618 00 Brno, tel.: 05/45 12 13 11

Nemocniční zař., léčba pacientů s psychiatrickými onemocněními

MOAT, Masarykova 37, 602 00 Brno, tel.: 05/42 21 42 20

Ambulance; poradenství v problémech alkoholu a drog, práce s lidmi závislými na alkoholu a drogách. ale i s počínajícími problémy dosud bez závislosti, poradenství pro jejich příbuzné.

Oddělení pro alkohol a jiné toxikomanie, Psychiatrická léčebna Brno-Černovice, tel.: 05/45 12 31 11

Léčba závislosti.

Charita, Ul. Petrova 4, Brno, tel.: 05/421 17 03

SDRUŽENÍ PODANÉ RUCE

Centrum prevence, Milíčova 5, 612 00 Brno, tel.: 05/49 21 12 78

Denní stacionář, Doléčovací centrum, Hapalova 22, 621 00 Brno, tel.: 05/41 22 77 04

K-Centrum, Víděňská 3, Brno, tel.: 05/43 24 93 43

Metodické a výukové centrum; výuka "laický terapeut". Kontaktní centrum DRUG AZYL: resocializační program prevence a pomoci mladým lidem v krizi a ohrožení drogou, poradenství rodičům drogově závislým, psychiatrická ambulance. Resocializace drogově závislých, ubytování pro 7 klientů, možnost denně docházet. Přednášková činnost "Morava bez drog" - veřejné besedy, masmédia, protidrogové tiskoviny.

PPP - Pedagogicko-psychologická poradna, Sládkova 45, 613 00 Brno, tel.: 05/48 52 68 02

Kontaktní poradenské centrum pro drogové a jiné závislosti