Rekonstrukce domu č. 79

V těchto dnech je dokončována rozsáhlá rekonstrukce patrového domu č. 79. V nenápadné budově stojící u státní silnice směr Náměšť vedle sokolovny byly dříve provozní kanceláře a laboratoře železáren. Později se zde zřídilo pět bytů, které nyní vlastní obec.

K realizaci záměru objekt rekonstruovat a v podkroví zřídit tři nové byty přistoupil obecní úřad díky udělení dotace ministerstva pro místní rozvoj ve výši 320 tisíc korun na jeden byt. Státní podpora byla získána na základě rozšíření původní první investiční akce, což je výstavba dvou bytových domů ve stejné lokalitě s celkem 20 byty.

Generální rekonstrukce si vyžádala téměř 3,5 mil korun. Stavební práce podle projektu firmy Prost Zastávka provedla společnost Welt z Dolních Kounic. Byla zrekonstruována především zdravotně technické instalace (tj. vodovod, kanalizace) a přiveden plyn. Rovněž byla vyměněna všechna okna za plastová s takovým členěním jaká měla okna původní. I podoba nové fasády se snaží zachovat původní ozdobné prvky jako zejména rámy kolem oken.

V půdním prostoru s novou střechou vznikly dva jednopokojové byty a jeden trojpokojový. Všechny tři byty jsou kompletně zařízeny. V současné době je volný pouze třípokojový byt s 90 m2. Jeho cena se pohybuje kolem 1 mil korun. Protože se jedná o státem dotovaný byt, platí pro jeho koupi stejný finanční model, jako pro byty v nových domech ve Staré osadě, tzn. složit polovinu ceny bytu a druhou společně s nájemným splácet dvacet let.

O tom, že obecní úřad úspěšně řeší bytovou problematiku, svědčí čilý stavební ruch v lokalitě Stará osada. Před několika týdny začala výstavba už třetího bytového domu. Jedná se rovněž o dům s deseti byty podle typového projektu, který bude stát v řadě za už dvěma hotovými domy. Celkem vzniknou čtyři dvoupokojové, čtyři třípokojové a dva jednopokojové byty, z toho jeden bezbariérový. Zájemci o koupi bytu si mohou před zahájením prací například určit jaká barva obkladů bude použita v jejich bytě apod.

Stranou nezůstávají ani jedny z nejstarších bytů v Zastávce ve Staré osadě z roku 1852. Domy, které daly této čtvrti název, by se tak měly v nejbližších měsících dočkat plynofikace a kompletní rekonstrukce. Je docela možné, že se pro tuto čtvrť bude už příští rok, kdy se dokončí stavební práce, hledat nové jméno.

             Narodil se brouček!

Jako v pohádce pana Karafiáta narodil se Brouček. Venku zlátly stromy, ranní mlhy umývaly chodníky a podzimní větříky pročesávaly na co přišly. A Brouček rostl, sílil, mohutněl, až z něj byl Brouk, a pěkně živý Brouk, žádný brouk Pytlík - všechno vím, všechno znám, ale správný Ferda - práce všeho druhu. Neposeděl, nelenošil, nečekal na správné počasí ani kamarády, nevymlouval se na frontu v B-Řempu. Byl všude, kde ho bylo třeba. Tu vyměnil zlámané kolečko u Zlatohlávkova trakaře, tady podkul Lučního Koníka, tam pomohl mravencům s opravou rozbořeného mraveniště.

A celý den se jen radoval, skuhrat či dokonce lát ho nikdo neslyšel.

Že je to pohádka? Možná se to na první pohled může zdát, ale opak je pravdou. Jsou mezi námi tací, kterým se takový Brouček narodil a kteří si jej nenechávají pro sebe, ale rozdávají ho napotkání každému. A jako ti Ferdové nečekají na správné počasí, příhodnou chvíli ani kamarády, nevymlouvají se na nezájem ostatních, nepochopení "brouků Pytlíků" a chlad podzimních plískanic.

A jak že se ten Brouček jmenuje? Má zvláštní jméno - Dobrá Vůle.

             EXPEDICE K2

Čtvrtek 22. listopadu, 18.00 hod., malý sál kina Réna Ivančice

Vypráví Radek Jaroš, který jako druhý Čech v historii vystoupil na vrchol Mount Everestu bez použití kyslíkového přístroje. V přednášce jsou vylíčeny expedice z let 1998 až 2001 na tři vrcholy světa:

Mount Everst - nejvyšší horu světa, K2 - nejobtížnější osmitisícovku, Kunchenjungu - na kterou doposud žádný Čech nevystoupil.

Přednáška zahrnuje 300 diapozitivů, včetně záběrů ze života obyvatel Tibetu, Nepálu a Pákistánu.

Vstupné 50,- Kč

             Pod křídly Apteryxe aneb výstava o Janu Blahoslavovi

Pozvánka na výstavu "Pod křídly Apteryxe" k čtyřstému třicátému výročí dočasné smrti kněze a biskupa jednoty bratrské Jan Blahoslava Přerovského (1523-1571) - Muzeum Ivančice, listopad 2001

V listopadu 2001 si tři moravská města Přerov, Ivančice a Moravský Krumlov připomínají smrt muže, v jehož duchovním stínu se odehrála jedna z přívětivějších částí jejich dějin. Velikost jeho osobnosti a rozsah jeho prací uznali už současníci, byť on sám byl člověk nevypínavý a skromný.

Na své životní pouti spojil Jan Blahoslav střední a jižní Moravu se Slezskem, Čechami, Saskem, Švýcarskem, Východním Pruskem a Vídní. Snažil se také spojit dosud v ústraní a v izolaci žijící jednotu s širším světem humanisticky kultivovaných vzdělanců reformace (alespoň těch tolerantních), se světem zbožných a vzdělaných lidí.

Naše výstava chce ukázat právě tento rozměr Blahoslavovy osobnosti, ale i meze rozletu, dané Blahoslavovým přesvědčením o osobitosti, výjimečnosti jednoty, o jejím svébytném historickém poslání.

Myšlenkovou linii výstavy tvoří vlastní životopis Jana Blahoslava, který našel jeho žák Vavřinec Orlík jako autograf a připsal ho k Blahoslavově nekrologu. Její nejrozsáhlejší částí jsou pokud možno dokonalé fotografické zvětšeniny originálních tisků, které vznikly v Ivančicích během Blahoslavova působení, především snímky chváleného, ale zřídka dokonale reprodukovaného Ivančického kancionálu. Díky pochopení a přátelské spolupráci Okresního muzea Brno-venkov, muzea J.A.Komenského v Přerově a historického oddělení Moravského muzea zde budou vystaveny i originální tisky ze 16. století.

Výstava má ilustrovat duchovní životopis Apteryxe i prostředí, ve kterém žil. Nelze přitom dostatečně nezhodnotit přínos jeho rodičů a sourozenců, učitelů, přátel, kolegů nebo i konkurentů.

Syn přerovského měšťana Blažka a jeho manželky Kateřiny Jan byl vychován v duchu víry a životních zásad jednoty bratrské. Nadání a píle ho předurčily k duchovní službě, která s sebou přirozeně zahrnovala i literární - vědeckou a uměleckou činnost. Osobní schopnosti z něj učinily také představeného, sekretáře a diplomata své církve.

Po vzoru ostatních humanistů si i Jan vylepšil příjmení z Blažka na Blahoslava, podobně jako jeho přítel Šimon Kocourek se neméně roztomile latinsky nazýval Felinus.

"Apteryx" v titulu naší výstavy je zase řeckou formou dívčího jména Janovy maminky - Bezperová. Blahoslav si ji zvolil jako jedno z literárních příjmení. Jméno Bezpero si ponechal jeho strýc Tobiáš, působící rovněž jako kněz ("služebník slova").

I neopeřená křídla donesla Jana Blahoslava daleko. Na ploše této malé vzpomínkové výstavy se pokusíme ukázat Blahoslava především jako člověka. Jako osobnost, která celý svůj krátký, nemocemi provázený život věnovala ideálům jednoty bratrské a hodně toho při tom stihla udělat.

Výstavu zahájí starosta města Ivančic v mázhauzu radnice ve čtvrtek 29. listopadu o druhé hodině odpolední. Jeden z autorů výstavy Mgr. Petr Fiala pak seznámí návštěvníky s jejím obsahem.

Slavnostní program ke 430. výročí úmrtí Jana Blahoslava

čtvrtek 29. listopadu 2001

Mázhaus radnice:

14.00 hod. Pod křídly Apteryxe - vernisáž výstavy

Sál kina Réna:

15.00 hod. Zahájení slavnostního programu, Město Ivančice, Město Moravský Krumlov a Město Přerov

OHLÉDNUTÍ - Blahoslav historický, zejména ivančický; Jednota bratrská

ČEŠTÍ AUTOŘI STALETÍMI - Přerováček - přerovský pěvecký sbor

NAHLÉDNUTÍ - Blahoslav aktuální, aneb má nám ještě dnes co říci? Jednota bratrská

OMNIA TEMPUS HABENT - GJB Ivančice, Hudebně recitační program

PĚVECKÉ VYSTOUPENÍ - Komorní soubor, Gymnázia Moravský Krumlov

BLAHOSLAV DNES - Město Ivančice

VYHLÉDNUTÍ - Blahoslav pro 21. století; Jednota bratrská

POCTA JANU BLAHOSLAVOVI - Pěvecké vystoupení; Ivančický pěvecký sbor, Ivančický komorní sbor

Kostel Nanebevzetí Panny Marie:

19.00 hod. Biblická zastavení - koncertní program; Štěpán Rak - kytara, zpěv, Alfred Strejček - zobcová flétna, přednes

             Část 2.

Škola

Osada je přifařena do Rosic 3 km jihovýchodně, kde se pochovávají i mrtví.

Do roku 1870 chodily děti do školy Rosické a mimo to byla vybudována na t. zv. "Váze" u Náměstské silnice, naproti huti, jednoškolní světnice, v níž vyučoval dozorce z hutě František Beran, později jiný dozorce František Horák.

Při zřízení dvoutřídky, jmenován řídícím Florián Matys (vychovatel u ředitele uhelných dolů Jůliusa Rittlera).

Tato česká soukromá škola dvoutřídní, když obec r. 1876 byla prohlášena samostatnou, obdržela právo veřejnosti.

Na žádost několika německých úředníků, povolena německá mateřská školka a německá jednotřídní obecná škola, která byla později, ovšem přílivem dětí českých dělníků, rozšířena r. 1897 na trojtřídní. Řídícím této německé školy byl Jan Siruček.

Na české škole působil do roku 1894 Florián Matys a po jeho smrti jmenován řídícím František Malina, učitel z Rosic, zemřel 24. Prosince 1907, po něm ustanoven dosavadní učitel v Lelekovicích Cyril Hrouzek, jehož vlivem opět česká škola naplňovala se českými dětmi z německé školy, tak, že počet žáků v německé škole klesal a po převratu, kdy zbylo jen 12 žáků v německé škole, byla tato dle zákona r. 1920 zrušena. Nynější českou 5. třídní obecnou školu navštěvuje 262 žáků.

R. 1920 zřízena měšťanská škola, na níž ustanoven ředitelem Jakub Komenda, učitel na měšťanské škole v Ivančicích, jednotřídku navštěvovalo první rok 56 žáků. Roku 1921 zřízena druhá třída na měšťance a roku 1922 povolena třetí třída.

R. 1919 byl obecním zastupitelstvem školní plat pro místní žáky zrušen.

Roku 1850 pokusili se vlastníci rosických dolů rytíř Jan Herring, Jan Muller a Rut. Bahn založiti akciovou společnost za účelem výstavby železnice z Rosic do Brna. Přípravné práce provedl vrchní stavební rada Etzel.

V říjnu 1851 ujednaly správy dolů Rosických, Zbýšovských a Oslavanských, že celé množství těžného uhlí, které bude zasíláno ve směru projektované dráhy, budou zasílati výhradně drahou a nepoužijí k této přepravě žádného jiného komunikačního prostředku.

Přeprava uhlí na trati Rosice - Brno zahájena dne 2. ledna 1856. Přeprava všeobecná na této trati až do Božího Požehnání (nyní Zástavka) a na vlečkách k uhelným dolům "Herring" a "Ferdinand" 1. července 1856. K uhelným dolům do Zbýšova dne 10. srpna 1862, koncesí ze dne 18. prosince1882 byla povolena trať Boží Požehnání (nyní Zastávka) a Okříšky a provoz zahájen dne 4. června 1886.

(pokračování příště)