Drogy - omamné a psychotropní látky vyvolávající závislost. Jednoduchá definice a přitom celosvětový problém. Drogy jsou všude. Nejen v městech, i na vesnici. Nejen v Brně, ale i v nejbližším okolí. Drogy jsou blízko. A ještě stále mnoho lidí si to neuvědomuje.

Naštěstí již před několika lety vláda rozhodla o řešení drogové problematiky. Nyní je na každé škole drogový preventista a každý žák projde minimálním seznámením s tím, co to droga vlastně je, jaké má podoby a tak dále. Prostě základní informace. Vydávají se letáky a brožurky, organizují se diskuse. Vše je zaměřeno na nejrizikovější skupinu - mládež od 10-20 let.

O tom, jaká je situace na našich dvou školách - základní škole a gymnáziu, informují dva následující články.

Bližší informace o drogách a jejich šíření najdete na stránkách ministerstva vnitra http://www.mvcr/policie/npdc.html.

             Jak to vypadá na gymnáziu

Protidrogovým preventistou je tady pan profesor Hejda. Dva roky školení v K-centru (protidrogové centrum) - to je jeho kvalifikace. Hlavní je však zájem, se kterým se této problematice věnuje. Shání informace, dělá nástěnku, organizuje diskuse se zajímavými lidmi. Díky němu se několik desítek studentů zapojilo do peer programu, na jehož konci čeká titul peer aktivisty, tedy člověka, který pomáhá drogově závislým. Součástí tohoto programu jsou přednášky, setkání s lidmi, kteří se dostali ze závislosti, a semináře.

Všichni studenti procházejí cyklem přednášek, který je započat v primě nebo 1. ročníku anonymním dotazníkem, ve kterém se zjišťuje, se kterými drogami se setkali a do jaké míry. Maturitní ročníky již do tohoto cyklu nespadají. Součástí prevence nejsou však pouze přednášky, kde se studenti seznamují s jednotlivými drogami (samozřejmě teoreticky), ale také výuka v jednotlivých předmětech (občanská nauka, biologie), výchova k rodičovství (program S tebou o tobě) a možnosti využití volného času v zájmových kroužcích (volejbal, basketbal, počítače,…).

Z programu přednášek - zajímavé setkání s detektivem z Národní protidrogové centrály. Obeznámení s mezinárodním obchodem s drogami, video ukázky z akcí, při kterých byly zatčeny osoby organizující tento obchod. Připravuje se diskuse s pracovníky K-centra.

Podle slov pana Hejdy, vedení školy je maximálně vstřícné v řešení otázek souvisejících s touto problematikou, snad by se jenom mohla zlepšit spolupráce s profesory, kteří vyučují občanskou nauku. Případ užívání nebo šíření drog se na škole ještě nevyskytl, vždyť venkovská gymnázia všeobecné patří mezi nejméně ohroženou skupinu a na zastáveckém gymnáziu se drogám věnuje velká pozornost.

             Jak to vypadá na základní škole

Protidrogovým preventistou na základní škole je pan učitel Strnad, a to už tři roky. Kvalifikace: nedokončené školení bez certifikátu, nyní se chystá na nové. Snaha se však cení nejvíce. Nástěnka, internetové adresy, organizace diskusí a dalších aktivit. Práce víc než dost.

Část drogové prevence je obsažena ve výuce (přírodověda, občanská nauka, rodinná výchova) už od 6. třídy. Přednášky jsou určeny 7. až 9. třídě. Nyní se domlouvá setkání se protidrogovou skupinou z Opavska. Další součástí jsou také volno časové aktivity (fotbal, ruční práce,…) Například v počítačovém kroužku se pozornost věnuje serverům pro mládež, které se tímto tématem zabývají.

Podle p. Strnada jsou však v řešení tohoto problému chyby. Peníze na vydávání brožurek, ve kterých je to, co se žáci dozvědí na přednáškách, by se spíše měli dát organizacím pro volný čas. Informací je dost, důležitější jsou možnosti využití volného času lepším způsobem než s drogou. Na škole se vyskytl jeden případ užívání drog a to u žákyně, která přišla v pololetí do 9. třídy a na konci roku odešla. Nejednalo se tedy o stálou žákyni. Je tedy možné říct, že prevence je dobrá a dostatečná.

             Zase jedno ráno

(úvaha o drogách)

Probouzím se do krásného jarního dne. Svítí slunce a vrhá do mého šedého pokoje prosyceného nikotinovým kouřem zlatavé světlo. Okamžitě vstávám k oknu a zatahuju závěsy. Mý další kroky vedou ke stolku, ve kterým mám ukrytý to nejcennější. Ale tentokrát mě pohled do něj uvádí do stavu deprese. Není v něm totiž nic. Vůbec nic. Snažím se uklidnit. Nemůžu najít zapalovač, kterej je obvykle u postele vedle krabky cigaret. Najdu ho až v hromadě špinavýho oblečení, který fakt nechutně smrdí. Radši ho hodím pod postel a konečně si zapálím. Po třetím cigárku začnu uvažovat - co teď??? Začít den bez mý obvyklý dávky mi přijde nemožný, ale doma už nic nemám. S prachama je to stejný, su totálně na mizině. No nic, musím vypadnout a něco sehnat. Vyběhnu z bytu a hledám nějaký známý. Ale jediný koho potkám sou poliši, co nás minulej tejden vyhodili z jednoho klubu. Radši zahýbám za roh. Konečně vidím svýho kámoše. Zamířím k němu. Jo, jako obvykle něco má a rozdělí se. Je mi to dlužnej a asi nafurt bude. Dozvídám se od něho, že prej umřela jedna naša známá. Trochu mě píchne u srdce, měla sem ji fakt ráda. Ale život de dál a já už v postranní uličce vytahuju jehlu…

             Stálá expozice hornictví a energetiky Rosicko-oslavanska

Ve čtvrtek 26. dubna byla v Oslavanech na zámku slavnostně otevřena stálá expozice hornictví a energetiky Rosicko-oslavanska. Výstava je prací členů Vlastivědného spolku Rosicko-oslavanska a byla realizována pod záštitou města Oslavany. V šesti výstavních místnostech může návštěvník proniknout k tomu nejzajímavějšímu z bývalého černouhelného revíru, který se svým významem nejednou zlatým písmem zapsal do průmyslového vývoje tehdejšího Rakouska-Uherska, první republiky i poválečného Československa.

Výstava je rozdělena do několika částí. Vstupní část pojednává o geologické skladbě regionu; vystaveny jsou zde i velmi vzácné nálezy hornin a nerostů. Následující dvě místnosti se pak zabývají více než dvěstěletou historií těžby "černého zlata" v každém ze čtyř bývalých hornických městeček regionu. Stranou nezůstávají ani zastávecké železárny. V přehledu jsou zde zachyceny nejvýznamnější období těžby. Popsán nebo alespoň zmíněn je zde každý důl revíru. Chloubou Rosicko-oslavanska je důl Jindřich II, který se stal nejhlubším dolem na černé uhlí v republice a podílí se i na prvenství ve střední Evropě. Velmi zajímavá je i část věnovaná oslavanské elektrárně, jež svojí elektrickou energií osmdesát let zásobovala Brno a celé široké okolí. Pan Kyselák pro návštěvníky připravil překvapení v podobě velína elektrárny, který upravil tak, že dokáže simulovat její chod.

Stálou expozici doplňuje po letech obnovená naučná stezka permokarbonem, která se nachází jen několik stovek metrů od oslavanského zámku. Výlet za tajemstvím málem zapomenuté slavné hornické historie lze doplnit prohlídkou zámku (dříve cisterciáckého kláštera) a gotického kostela sv. Mikuláše později upraveného do barokní podoby. Oslavany jsou také výborným turistickým východiskem do údolí řek Oslavy a Chvojnice.

Výstava je otevřena od května do 30. září, a to vždy v soboru a neděli od 9:00 - 12:00 a od 14:00 - 16:00 hod. Ve všední dny je vstup na požádání. Za tímto účelem volejte Městský úřad (502) 41 84 11 nebo Kulturní informační centrum (502) 42 32 83. Další informace na www.mesto-oslavany.cz a www.volny.cz/ros-oslavansko/.

            Horkník, aneb nová letně hudební pohádková komedie

Jarní dny našemu občanstvu zpestřilo Amatérské hudební divadlo Spojené farnosti, které za obrovského nadšení přítomných (někteří omdlévali) vyrazili do litého boje s brněnskými divadly velmi originální komedií Luďka Strašáka Horkník. Ve více jak dvouhodinovém premiérovém představení, které se konalo v neděli 22. dubna ve zbraslavském kulturním domě, členové Spojených farností ukázali, že dokonale zvládnou nejen muzikál (Jesus Christ Superstar, Pastýř Vojtěch), ale také hrané představení. Však je za to plný sál náležitě odměnil potleskem a pískáním, div představení neopakovali.

Autor, Zbraslavák, si vybral tradiční námět. Spytihněv, něco jako český Honza, (Vojtěch Polanský) je vyslán do světa, aby si našel nevěstu. To se ale nelíbí jeho kamarádce Veronice (Monika Havlíčková), která jej má ráda a která by si jej také ráda vzala za muže. Rozhodne se jej tedy pronásledovat a zamezit tomu, aby se zamiloval. Oba pak potkávají kouzelného dědečka, který umí vykouzlit ledacos, ovšem vždy se mu to nějak nepodaří a místo onoho přání "přilétne" buď smrkovníček nebo bukovníček. To jsou takový lesní tvorové. Děda jim toho moc nevykouzlí, ale alespoň poradí. Nakonec se však stane, že se Spytihněv i přes Veroničinu snahu přece jen zamiluje - padne si do oka s vesnickou holkou. Jméno si už nepamatuji. Veronika se pak spojí s bukovníčky, kteří nemají rádi léto, aby "odstranili" pána léta Horkníka (Pavel Pospíšil). Co ale osud nechtěl, Veronika se..... a pak Spytihněv.... a nakonec.... Přece Vám to nebudu líčit až do konce.

Představení je doplněno dobrou desítkou písniček a hudebních vystoupení. Na Horkníkovi se podílí téměř čtyřicet mladých lidí z Adamova, Blízkova, Brna, Ivančic, Rapotic, Říčan, Újezdu, Popovic, Zakřan, Zbýšova a samozřejmě i ze Zbraslavi (nedovolil bych si nikoho zatajit).

Na pohádku, která je spíše pro velké než pro malé, se rozhodně nezapomeňte zajít podívat. Po několika měsíčním turné po střední Evropě jednoho dne určitě zavítají i na Zastávku. Když už přijde Marie Rottrová, tak takové těleso, jako jsou Spojené farnosti, sem dostaneme taky. Stojí to za to.

             Nové zdravotnické středisko v Rosicích

V pondělí 2. dubna bylo v Rosicích otevřeno nové zdravotnické středisko manželů Petrželových. Nachází se za stoletou lékárnou, vchod je vedle vchodu do lékárny. V průchodu jsou pak dveře do budovy, kde se nachází ordinace praktické lékařky, čtyři ordinace zubních lékařů a laboratoř. Ve dvoře je pak dům, kde jsou dvě dětská oddělení. Interiéry jsou elegantní a útulné, výtah se sedátkem je velice praktický. Dětské oddělení je příjemně doladěno obrázky Krtečka, zábavou pro děti je i stoleček se židličkami pro nejmenší. Pro větší se plánuje posezení ve tvaru lodní paluby. Dvůr bude po dokončení stavebních prací zabezpečený pro dětské hry.

A jak dlouho se vlastně budovalo? Dva roky. Středisko bylo spravováno na přesný počet lékařů. Vedoucím stavby byl pan Petržel, který také zajišťuje informační systém. V nejbližší době bude mít středisko společně s lékárnou internetovou stránku. V budoucnu by se mělo dát objednat u jednotlivých lékařů i přes internet. O celkový design, tedy obklady, dlažbu, nábytek a další, se starala paní Petrželová. Její zásluhou se v čekárnách cítí lidé příjemněji, obklopeni interiérem výborně sladěným do zelena. Na dětském oddělení není atmosféra nemocniční, nýbrž dětská, což se malým pacientům jistě bude líbit. Zvláštní poděkování od paní Petrželové patří p. Hemalovi za velmi pěkné obrázky Krtečka, které nakreslil na stěny dětského oddělení.

Co dodat. Středisko jistě dobře poslouží svému účelu. A i když k lékaři nechodíme asi nejraději, bude se nám tam určitě chodit lépe. Zasloužené velké díky patří manželům Petrželovým, kteří celý projekt realizovali.