Březnové číslo internetového časopisu E-METRO ve formátu Acrobat Reader (pdf) od k dispozici zde

             TÉMA: Voda z vodovodu

Voda byla, je a bude. Je součástí našeho každodenního života a její důležitost si uvědomíme až v její nepřítomnosti. Nevíme o ní nic. Odkud je? - Proč se ptát? Jak je tvrdá? - To zjistíme, až se budeme volat opraváře k topnému tělesu naší porouchané pračky. Jak často se kontroluje? - Vadnou vodu nám do kohoutku přece nepustí. Jak starý je náš vodovod? - Zatím funguje. Jaké je vodné a stočné? - Vysoké, stejně jako ostatní poplatky. Kam hlásit poruchu? - To najdu v telefonním seznamu, až to budu potřebovat. Nepřipomínají vám tyto odpovědi něco? Nic není samozřejmé, ani voda, a tak se pokusím naši nevědomost alespoň z části napravit.

Odkud se bere voda? Kolik se jí spotřebuje?

Rosice jsou napojeny na tetčický vodojem Na šibenici, kam se dostává voda ze dvou vrtů u nádraží v Tetčicích. Spotřeba města je 1000-1100 kubíků na den.

Zastávka k dispozici tři typy vod - vodu z Tetčic, vodu ze studní na ulicích Havířská a Nová osada a při nedostatku vodu z vodojemu Sička, který se plní ze zdroje v Moravských Bránicích. Spotřeba Zastávky je 450-500 m³/den.

Jaká je kvalita vody?

Hlavní složkou kvality vody je její tvrdost. Ta se posuzuje hlavně podle obsahu iontů vápníku a hořčíku v mili molech (mmol) na litr. Voda ze studní na Zastávce má kolem 3,6 mmol/l, voda z Moravských Bránic kolem 3 mmol/l. Tetčická voda má 4,5-5 mmol/l. Podle tabulky na tom nejsme zrovna nejlépe. V okolí je voda tvrdá, v Tetčicích pak velmi tvrdá.

Co se týká častosti kontroly kvality vody, závisí na počtu obyvatel a dalších okolnostech. Kontroluje se však minimálně jednou denně. Obavy, že bychom pili měsíc závadnou vodu, tedy mít nemusíme. Základní testy provádí laboratoř přímo u pobočky Vodárenské akciové společnosti v Rosicích, kompletní testy se dělají v podnikové laboratoři v Brně.

Jak je to se stářím vodovodu?

V Rosicích mezi nejstarší části místního vodovodu patří rozvody na ulicích Dělnická, Tyršova, Havířská a Mrštíkova a navíc na náměstí. Jsou starší 60-ti let a momentálně se opravují. Z historie Zastávky - první studna byla na Havířské ulici. Už v roce 1799 se z ní čerpala voda z dolů pomocí žentouru poháněného koněm. V roce 1885 byla přistavěna budova - strojovna vybavená čerpadly na parní pohon. O rok později byla vyvedena první přípojka, a to stavitelem Franzem Strnadem do stavebního dvoru a rodinného domu č. 55 v Nové osadě (dům Revírní rady).

Jak je voda drahá?

Vodné a stočné na letošní rok je 42 Kč/m³. Vodné je 20,58 Kč/m³, stočné 21,42 Kč/m³. Tyto ceny platí pro svazek Ivančicko, do kterého patří všechny obce mezi Střelicemi, Vysokými Popovicemi a Zbraslaví.

Nutno ještě dodat, že výšku vodného a stočného si stanovuje firma, která provozuje vodovody. Například v Ostravě je to 32,81 Kč/m³, v Uherském Hradišti 40,95 Kč/m³.

Důležité adresy a telefonní čísla

Vodárenská akciová společnost a.s. provoz Rosice, Litostrovská 1062; vodovody a kanalizace - 0502/412 435; poruchy - 0502/411012.

Provoz Ivančice, B.M.Kuldy 20; 0502/435922 nebo 435925; hlášení poruch v prac. době - 0502/435427; hlášení poruch mimo prac. dobu - 0502/435018.

Vodárna Zbýšov, Masarykova 248; 0502/431222

Zdroj informací: p. Procházka - Vodárenská akciová společnost a.s., provoz Rosice; Ing. Arnošt Kejta, článek Pitná voda v Zastávce, Zastávecký zpravodaj, červenec 1998

             Prvoligový hokej v Rosicích končí

Je 15. prosince 2001, sedm hodin večer. Asi žádného z fanoušků Senátorů, kteří právě viděli zápas 1. hokejové ligy s Chomutovem, by nenapadlo, že je to naposled, co na rosickém "zimáku" sledují prvoligový hokej. Realita je však krutá, a tak už v úterý (18.12.) se objevují první zprávy o stěhování klubu do Žďáru nad Sázavou. O den později je pak vše potvrzeno a prvoligový hokej v Rosicích definitivně končí. Z technických důvodů je dokonce odloženo i plánované utkání s Opavou, na němž by se mohli rosičtí fanoušci alespoň rozloučit s mužstvem, kterému po čtyři roky fandili.

Důvody stěhování jsou prosté, hokejový klub eD´system Senators nemá jistý led, a tak odchází jinam. To je však pouze jedna strana mince. Představitelé klubu tvrdí, že z Rosic museli odejít, protože město Rosice vypovědělo smlouvu nájemci zimního stadionu. Město však jakoukoliv vinu popírá a rozhodnutí o přesunu považuje za samostatné rozhodnutí klubu, které se situací nesouvisí.

Uvažovat nad tím, která ze stran má pravdu, je zcela zbytečné a ponechám to na úsudku čtenáře. Pro rosické fanoušky je však pravda jediná: hokej končí. Tradice účasti hokejových Rosic v soutěžích různé výkonnostní úrovně, která sahá až do roku 1939, kdy byl klub založen, je tak definitivně přetrhána. Už nebudou k vidění hokejová derby s Horáckou Slávií Třebíč, Kometou Brno či Prostějovem, ale ani utkání s dalšími prvoligovými soupeři.

Ti z fanoušků, kteří na Senátory nezanevřeli, měli možnost zajet se podívat na dva duely v brněnské hale Rondo, s domácími Kometou a Ytongem Brno, nebo jezdit fandit "svým" do Žďáru. V Rosicích už ale Senátory neuvidí. Na našem ledě už se představí jen brněnský Ytong, který zde sehraje v sobotu 2.2. (17:00) zápas se Šumperkem, ale to je pro namlsané fanoušky asi jen slabá náplast.

Závěr je tedy nad míru jasný. Do Rosic na hokej už jen na juniory a dorost nebo možná jednou za čas na brněnský Ytong, který zde nalezne dočasný azyl. Už však ne na Senátory. Těm nezbývá než popřát hodně štěstí v novém působišti a zároveň doufat v lepší časy rosického hokeje.

             Fan Daniel, 9.2.2002, Babice u Rosic

9.2. se v místním Kulturním domě v Babicích konala zábava kapely Fan Daniel s předskupinou Gong. Příjemně mě překvapili jak, mně doposud neznámí, předskokani, tak i výborná atmosféra a milí lidé z širokého okolí. Na skupinu Gong, která se návštěvníkům starala o zábavu zhruba do deseti hodin, se odhodlala tancovat jen malá hrstka nadšenců, i tak ale nic nekazilo dojem z pohodové hudby různorodého repertoáru známých českých i zahraničních skupin, stejně jako vlastní tvorby.

Po desáté hodině publikum ožilo, na pódiu se objevili Fan Daniel. Písničkami ze starého alba Tůdudydadydau i nového Nad ránem zvedli náladu většině lidí v sále a pomohli nám příjemně strávit sobotní večer a brzké nedělní ráno. I když z toho rána ukrojili kvůli nevolnosti jen slabou hodinku, nikomu tím jistě nepokazili dojem z jedné z nejvydařenějších zábav, na které jsem kdy byla.

V soboru 9.2. jsme se mohli opět setkat po měsíční pauze se skupinou Fan Daniel. Na tuto zábavu jsem se opravdu těšila, možná i proto, že se zde teprve podruhé představili v novém složení. Namísto bývalého "leadera" skupiny Daniela se k elektrické kytaře postavil bývalý klávesista Mirek a jeho místo zastoupil nováček Felix.

Podle zkušenosti z prosincové zábavy F.D. jsem čekala ani ne z poloviny zaplněný sál. Ovšem již ve 20 hodin byla všechna místa obsazena a během zábavy se musely přidávat stoly.

Hostovala skupina Gong, která hraje písničky trochu tvrdšího kalibru oproti F.D. Celý zážitek z předskokanů doplnil ještě jeden z mála tanečníků, který na parketu předváděl opravdu zajímavé kreace.

Okolo 22. hodiny se na pódium dostala skupina Fan Daniel. Parket se ihned zaplnil a skupina nám zpříjemnila bezmála tři další hodiny. Poté se publiku omluvila ze zdravotních důvodů. Ovšem ani tyto problémy neovlivnily skvělý zážitek ze sobotní noci, protože na Jardově ani Mirkově hlase nebylo během zpěvu skoro nic znát.

Tato zábava se Fan Danielům opravdu vydařila a pokud máte rádi příjemnou rockovou hudbu českých i zahraničních skupin, sledujte plakáty a zajděte na některou z jejich akcí.

             Taneční show

Taneční škola Michal Holý vás srdečně zve na taneční show v sobotu 16. března 2002 v 17 hod. v sále Dělnického domu Zastávka. V programu budete mít možnost zhlédnout dosavadní práci naší Taneční školy a program zpestří hosté - mistři ve svém oboru. Seznámíme vás s řadou tradičních i netradičních tanečních stylů - Break dance, Hip hop, Disco dance, Latinsko-americké tance a další. Vystupovat bude 10 velkých a 2 malé formace (skupiny), dua (páry) i jednotlivci. Uvidíte tanečníky všech věkových kategorií - děti (6-12 let), juniory (12-16 let) a dospělé (nad 16 let). Vstupné dobrovolné.

             Přednáška:

Pískovec - kámen zdejšího kraje a jeho význam od pravěku po dnešek

Vlastivědný spolek Rosicko-Oslavanska pořádá v pátek 5. dubna 2002 v 17:30 hod. v malém sále Dělnického domu v Zastávce přednášku RNDr. Luboše Rejla.

Kamenné památky mají v oblasti Rosicko-Oslavanska a jeho okolí bohatou historii, sahající až do pravěku. Podílely se na tom především pískovce, jež se staly v tomto kraji hlavním stavebním i sochařským kamenem románských staveb (kostel v Řeznovicích), v gotice (kláštery Dolní Kounice, Oslavany, Předklášteří), v období renesance (zámky Rosice, Oslavany, Hrubšice, Moravský Krumlov). Hojně oceňován a používán byl i v době baroka (kostely, boží muka, kříže aj.). Průmyslová revoluce udělala z pískovců také jeden z hlavních stavebních prvků používaný při zakládání šachet, výstavbě mostů nově budovaných železnic, jezů řek ap. Jeho kvalita a dostatečné množství přivedla do tohoto kraje řadu významných kameníků, kteří zde vytvořili proslavené kamenické hutě, jako v Moravském Krumlově, Nové Vsi u Oslavan, v Rosicích, Tišnově aj. Pískovce Boskovické brázdy se staly vyhledávanou surovinou i pro některé stavby mimo hranice tohoto regionu a dokonce i mimo hranice republiky.

RNDr. Luboš Rejl je odborník v oblastech geologie a mineralogie, zabývá se historií tohoto regionu a je členem Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska. Vstup na přednášku je volný.

             KČT: První jarní výšlap:

"Veselice - rozhledna Podvrší" v Moravském krasu

Klub českých turistů oblast Brněnsko pořádá v neděli 24.března 2002 od 10:00 - 12:00 hod. 46. ročník veřejně přístupné akce k zahájení jarní turistické sezóny roku 2002.

Doprava: vlakem - trať 260 Brno - Česká Třebová do stanic: ČD Blansko, ČD Blansko-město, ČD Rájec Jestřebí.

Příchod po zvolené trase:

1. trasa (pěší, cyklo) - 6,5 km. Po modré tz ČD Blansko-město - Pálava - Panoráma - Obůrka - Podrvrší, Veselice

2. trasa (pěší, cyklo) - 9 km. Po zelezné tz ČD Blansko - Těchov - po silnici Obůrka - modrá tz Podvrší, veselice

3. trasa (cyklo) - 9 km. Po žluté tz ČD Rájec Jestřebí - Rájez zámek - Karolín - Petrovice - místní komunikace - Veselice - po modré tz rozhledna Podvrší

4. trasa (cyklo) - 14 km. Po silnici ČD Blansko - ČKD Starohraběcí huť - Skalní mlýn - Pustý žleb - Punkevní jezyně - Sloup - Vavřinec - po modré tz - Veselice - rozhledna Podvrší.

Stravování: pořadatel nezajišťuje, lze využít zařízení na trase Panoráma - Obůrka - veselice - Sloup - Skalní mlýn.

Program u rozhledny (10:00 - 12:00 hod.) - vždy v celou hodinu:

• proslov předsedy oblasti KČT Brněnsko Mgr. Josefa Flíčka k zahájení jarní turistické sezóny na Brněnsku
• informace o akcích KČT oblasti Brněnsko v roce 2002
• předání účastnických listů
• prodej odznaků "Jarní kilometry 2002", oblastního odznaku "Moravský kras" a pamětních odznaků k jarnímu výšlapu
• razítko do záznamníku IVV

             KIC Ivančice: Jožka Černý a lidová píseň

Čtvrtek 21. března, 19.00 hod., sál kina Réna Ivančice, předprodej od 18. 2. v KIC Ivančice, vstupné 170 Kč.

             Dlouhá cesta k Internetu

Člověk komunikuje s okolím odjakživa. Stejně jako se vyvíjel člověk a jeho svět, stejně se vyvíjela i komunikace. Pokud si prohlédneme vývoj písma a komunikace, nalezneme tři zásadní mezníky.

Na počátku stačily k dorozumění posunky nebo primitivní zvuky, ale později bylo nutné najít něco, čím by se dalo pojmenovat třeba obydlí či zbraň. To něco bylo slovo, řeč. Člověk se učí pracovat s železem, využívat dobytka a současně s tím se vyvíjí i jeho jazyk. Člověk má touhu sdělovat a zároveň po sobě něco zanechat. A tak maluje po stěnách. Vždyť obrázky byly v té době pro svoji názornost nejsnadnější podobou "sdělení".

A pak přišel první velký třesk: v Mezopotámii vzniklo písmo. Nejdříve mělo ryze účelový charakter (šlo o hospodářské záznamy) a mělo podobu obrázků - piktogramů. Později se vyvíjí písmo klínové, v němž už se setkáme i s "literaturou" (např. Epos o Gilgamešovi). Následují hieroglyfy a konečně písmo fénické. Fénické písmo pak bylo inspirací pro Řeky a prostřednictvím Etrusků řecká alfabeta dorazila do antického Říma ovládaného kmenem Latinů. Zní to jednoduše, ale cesta k latince, kterou používáme dnes, byla dlouhá.

Knihy se v antice a středověku opisovaly ručně. Zvlášť středověkým klášterům tak vděčíme za zachování mnoha literárních památek. Práce písařů byla namáhá, a proto lidská vynalézavost hledala schůdnější cestu - tou byl knihtisk. Jeho příběh se začal odvíjet v Číně, ale rozhodující kapitola se odehrála až v 15. století na území Německa. Tehdy žil Johann Gutenberg, který přišel s kovovými literami. Během půl století se knihtisk rozšířil po Evropě a komunikace, předávání informací se posunulo o značný kus dopředu. Knihy se už neopisovaly ručně, jejich cena výrazně klesla a produkce se urychlila. Knihy byly dostupnější pro širší vrstvy, což mohlo zvýšit všeobecnou vzdělanost společnosti. Tiskové techniky se pak neustále zdokonalovaly, ale Gutenberg byl jen jeden.

Svět se vyvíjel dále, rozvoj vědy a techniky nabral na rychlosti v 19. století a ani století dvacáté rychlost vývoje v žádném případě nezbrzdilo. Spíše naopak. Člověk neustále hledal možnosti, jak si usnadnit práci, a rozvoj techniky mu to umožňoval. Když se začaly šířit počítače, jedním z jejich využití musela být i komunikace - ať už šlo o přípravu tiskových materiálů knih, časopisů či novin, nebo třeba o propojení

Internet je poměrně mladé médium, své místo v dnešním světě už má ale jisté. Velká většina lidí s Internetem do styku přišla a nějakým způsobem ho využila. Celosvětová síť nabízí nepředstavitelně širokou škálu možností: člověk si může přečíst noviny, poslat poštu známým, najít si materiály na referát, objednat si obraz nebo se pobavit. Firmy zde prezentují své služby, obce a města svůj profil. Zkrátka a dobře: Internet a tím další pokrok v komunikaci je zde.

             Bilancování tříkrálové sbírky v Rosicích

Děkujeme vám všem, kteří jste na svátek Tří králů přispěli koledníkům procházejícími ulicemi Rosic. Jak jistě víte, 70 % prostředků vybraných v našem regionu, bude použito pro Dům léčby bolesti s hospicem v Rajhradě. Např. na léky tišící bolest, které nehradí zdravotní pojišťovna, na vybavení, pomáhající lidem důstojně žít i v jejich utrpení apod. Lidé odkázaní na služby tohoto zařízení jsou skutečně vděčni za každou i malou pomoc, kterou jim tímto způsobem nabízíte i vy. To potvrzují zkušenosti všech, kteří rajhradský hospic navštívili. Věřte, že všechny prostředky se zde snaží co nejúčelněji využívat. Zbylých 30 % prostředků je určeno na humanitární pomoc a na režii sbírky.

Celkem bylo v Rosicích vykoledováno 10 145,90 Kč.

Děkujeme i vám, kteří jste do Tříkrálové sbírky přispěli jakýmkoliv jiným způsobem.

Žádný dobrý skutek, žádná pomoc ani projev milosrdenství druhým se nikdy neztratí. Ti, kteří prokazují nezištně dobro, mohou právem očekávat, že se i jim dostane pomoci až ji budou potřebovat. Svými dobrými skutky totiž zušlechťujeme komplikované mezilidské vztahy. Až my sami budeme nemohoucí, máme naději, že se naším dobrým příkladem budou řídit i naše děti. Vždyť když je nikdo svým dobrým příkladem nepobízí k dobrému, vidíme, jak snadno podléhají jakési "dravosti života" v níž není pro "mít se rádi" čas ani místo.

             Rozhledna Vladimíra Menšíka na Hlíně u Ivančic

Ke dni 12.2. byla na účtu rozhledny částka 127.899,- Kč (č.ú. KB 86 - 150 903 02 07/0100). Nejvyšší částkou 3000 Kč přispěla jedna rodina z Moravských Bránic, která si nepřála být jmenována. Paní Burýšková z Brna poukázala částku 1050,- Kč, odbor Klubu turistů a lyžařů z Brna přispěl jedním tisícem korun. Všem dárcům patří naše poděkování a ujištění, že budou uvedeni na čestném místě na rozhledně.

Jak jste si jistě vážení čtenáři všimli, dárci jsou opět mimo Ivančice. Až na jednoho, který poslal tři bankovky z dřívější měny. Jemu bychom chtěli vzkázat, že po směně na měnu současnou byla získána částka 50 Kč, a i ta byla převedena na rozhlednu. Tento "dárce" nás přivedl na zajímavou myšlenku. Lidé často mají doma staré věci, kterých by se rádi zbavili (např. hodinky či jiné zajímavosti). Je možno poukázat na rozhlednu i tyto věci, prodejem je převést na koruny a ty věnovat rozhledně. Kdo by takto chtěl podpořit rozhlednu, nechť kontaktuje níže uvedené autory.

Koordinační skupina, která pracuje na realizaci rozhledny Vladimíra Menšíka, zasedá každý měsíc. Na posledním jednání, jenž se uskutečnilo 25. ledna na Hlíně, bylo konstatováno, že byl proveden geologický průzkum, je hotova požární zpráva a z větší části také zpráva statika. Naší snahou je, aby projekt byl hotov do konce měsíce září.

V neděli 27. ledna nás upozornil starosta obce Hlíny p. Sliacky, že je dobrá viditelnost. Rozjeli jsme se na Hlínu a rozhlíželi se. Pálavské a Liské vrchy byly vidět i bez dalekohledu. Stejně tak i obce jižní Moravy, okolí Židlochovic. Za pomoci dalekohledu pak bylo možno vidět Bílé Karpaty, vpravo Alpy v Rakousku (dost velké pohoří) a zcela vlevo pak Hostýnské vrchy s Hostýnem. Na místě jsme zůstali asi hodinu. Nemohli jsme se pohledů nasytit. Utvrdilo nás to v názoru, že místo na Hlíně je správně vybráno (i když to nejlepší místo pro rozhlednu je tabu). Dodalo nám to chuť pokračovat ve sbírce a v přípravách tak, abychom příští rok na podzim mohli otevřít rozhlednu pro veřejnost.

A ještě důležitá informace: všichni zainteresovaní aktéři vykonávají činnosti spojené s rozhlednou zdarma, nikdo není za tuto činnost odměňován. Jsou to už desítky hodin, další desítky hodin ještě čekají. Pomůžete i Vy?

             Ivančické rybníky

Zadáno pro starostu

Rada města se usnesla, že souhlasí se záměrem pronájmu pozemků na levém břehu Jihlavy pod Řeznovicemi o výměře cca 3,5 ha L. Samlíkovi a Ing. M. Halúzkovi pro vybudování dvou rybníků k extenzivnímu chovu ryb. (…)

Velký rybník vybudovaný v 80. letech se nachází v blízkém sousedství těch plánovaných a zdá se, že v posledních letech není k chovu ryb využíván. Zřejmě je tomu tak i u rybníků v Pancířích. Z toho se dá usoudit, že chov ryb není až tak výnosný, aby se práce vložená do budování rybníků v nejbližších letech zaplatila. Zaplatit by ji však mohl vytěžený štěrkopísek. Nemůže být záměr na vybudování nových rybníků brán spíše záměrem otevřít pískovnu?

Rybníky v Letkovicích a Pancířích smluvně pronajala místní organizace Moravského svazu rybářů soukromému podnikateli panu Jiřímu Čudánovi, a pokud chcete vědět zda rybníky, za které musí platit pronájem, využívá, musíte se zeptat jeho. Pokud je mi známo, tak tato smlouva vyprší 30. 4. 2004 a po tomto termínu má zájem převzít rybníky do vlastní péče jejich majitel, tedy místní organizace Moravského svazu rybářů.

Pokud se týká otázky otevření pískovny, nebo prodeje vytěženého materiálu, tak nájemní smlouva účelově váže pronájem pozemků pouze k vybudování rybníků. Záměr na těžbu a prodej štěrkopísku nebyl žadateli o pronájem pozemků vznesen. K otázce se bude možné vyjádřit až po zpracování geologického posudku nájemcem. Pokud by šlo vytěžený materiál, např. štěrkopísek, prodávat, musela by k tomu být vypracována další smlouva, podle které by městu náležel smluvní podíl ze zisku z tohoto prodeje a těžba by podléhala báňskému zákonu.

Může se přihodit, že budovatelé rybníků budou muset z nějakých důvodů činnost ukončit. Jaké budou záruky toho, aby na louce nezůstaly nevzhledné jámy? Pokud vše půjde dobře a rybníky se zdárně dokončí, bude ve smlouvě zakotvena podmínka na jejich údržbu a úpravu jejich okolí?

Přihodit se vždycky něco může, ale v tomto případě nemusíme mít obavy, neboť město by bez problémů mohlo pozemky pronajmout jinému zájemci, který by dílo dokončil. Těchto zájemců by bylo zajisté dost, neboť by již měli vyřízena veškerá povolení, a získat je na takovou akci bude pro současné žadatele náročná procedura.

Údržbu rybníků a jejich okolí řeší samotný projekt. Město jako účastník řízení si tyto záležitosti před vydáním stavebního povolení prosadí a ohlídá jako podmínku k jejich provozování.

Jsou ivančické rybníky využívány?

Na tento dotaz nám ochotně odpověděl jejich současný uživatel p. Jiří Čudán. Řekl nám, že se již 6 let nekonal výlov, a tak se může nezasvěceným zdát, že v rybnících ryby nejsou. Tak tomu však není, nyní se v rybnících pěstuje tak zvaný plůdek, ryby do velikosti 15 cm. Chov velkých ryb mu bohužel znemožnili pytláci, kteří rybníky stále více navštěvovali. (..) "O malé ryby naštěstí nemají pytláci zájem," řekl nám pan Čudán. "Když vyrostou, přesazuji malé kapříky a amury do rybníka, které mám v užívání jinde." K chovu plůdku pan Čudán využívá 7 ha rybník v Letkovicích (..) a dále ještě rybník označovaný Pancíř I. (…) Další rybník, kterému rybáři říkají Pancíř II (…), Jiří Čudán k chovu ryb v posledních dvou letech nevyužíval. Jak nám sdělil, ustoupil veřejnému zájmu vytvořit zde rekreační zónu. Protože se však tento záměr neuskutečnil, rybník opět hodlá letos na jaře zarybnit.

Možná se někomu může zdát, že v rybnících je příliš žabího vlasu nebo jiné vodní rostliny - okřehku. Ale jak nám pan Čudán řekl, je to tím, že plůdek, na rozdíl od velkých ryb, které na žabím vlasu hledají přichycenou potravu, množení řas nenarušuje. Není to však na závadu, rybám to neškodí.

             Pohádka o kopretině

Na louce rostla kopretina. Byla to kopretina tak, jak má být - se žlutým středem, bílými lístky okvětí a dlouhým zeleným stonkem.

Jenže tato kopretina nebyla s ničím spokojená. "Proč mám tak dlouhý stonek? Kdykoliv se ten dareba vítr rozběhne po louce, celá se rozkymácím a točí se mi hlava. A proč je můj klobouček zrovna bílý? Žádný krásný motýlek ke mně nepřiletí. A ten hrozný žlutý střed. V jednom kuse mi pyl padá do očí a šimrá v nosíku. Kdybych měla klobouček jako divizna, to by bylo něco docela jiného." A kopretina se mračila na celou louku.

Letěla okolo včela. "Včelko, zastav se, jen na malou chviličku, potřebuji tvou radu," volala na ni kopretina. "Copak bys ráda?" ptala se včela. "Jsem moc nespokojená s tím, jak vypadám a nevím, co si s tím počít. Ty létáš daleko. Víš-li, zda je někde půjčovna kloboučků, kde bych mohla svůj vyměnit za nějaký jiný?" "O žádné půjčovně nevím," odpověděla včela, "Ptej se Sluníčka".

Kopretina poděkovala za radu a otočila svou hlavičku ke Sluníčku. Nic se ptát nemusela, neboť Sluníčko o jejím trápení vědělo. Schovalo se na malou chvilku za nejbližší mrak, aby kopretinu svým žárem dočista nespálilo a potom ji poslalo sluneční psaníčko, ve kterém stálo:

Milá kopretino. Každé ráno, když vycházím na oblohu, těším se, až na mě ze zdola zamává tvůj bílý klobouček s malým žlutým sluníčkem uprostřed a raduji se, když jej najdu na svém místě. Vím, že je vše, jak má být. Jsi krásná a potřebná květinka. Potřebuje tě zlatohlávek, i sluníčko sedmitečné si rádo hraje na tvých lístcích. Potřebuje tě i člověk. Jakpak by poznal jestli ho má nebo nemá ráda jeho milá? Věř mi, že bez tebe by bylo na louce smutno. Buď hodně veselá a šťastná ve svém bílém kloboučku. Tvoje Sluníčko.

Když to kopretina dočetla, celá se rozzářila. Úplně zapomněla na svou nespokojenost. A než se nadála, na lístek jí usedlo sluníčko sedmitečné, docela malé sedmitečné miminko, ještě moc nedovedlo létat a už potřebovalo odpočinout. Kopretina jej trošku pohoupala, ale jen docela malinko. Sedmitečné miminko zavřelo očka a dřímalo. Kopretina dál opatrně houpala svými lístky, kloboučkem stínila, aby mu nesvítilo do očí a docela potichounku, spíš jen pro sebe řekla: "Děkuji ti, Sluníčko".

             Část 5.

28. říjen

28. října 1918 vyhlášena samostatnost československé republiky a na oslavu pořádán průvod s lampiony po celé obci a několika řečníky promluveno o významu samostatnosti k lidu. Po průvodu stržen branný štít, postavený naproti hotelu "Zástavka" na prostranství ve válce.

26. listopadu převzalo revoluční obecní zastupitelstvo české správu obce a postaven v jeho čelo hostinský Jan Jedlička, který později jmenován byl politickou správou v Brně vládním komisařem v obci.

První obecní zastupitelstvo po převratě

Členové revolučního obecního zastupitelstva byli tito občané: pan Jan Jedlička hostinský, František Šulc kovářský mistr, Cyril Hrouzek řídící učitel obecné školy, Václav Martínek pekař, František Pokorný úředník, Ferdinand Novák, František Toman slevač, Gustav Válek slevač, Albín Drstička zámečník, František Bendl horník, Jan Krejčí kovář, František Říha horník, Jan Kadaňka úředník, Hynek Zima slevač, Richard Kaplan elektrikář.

Radními zvoleni byli: Gustav Válek, Cyril Hrouzek, Ferdinand Novák, tajemníkem František Pokorný.

ROK 1919

Založení tělocvičné jednoty "Sokol"

Zřízena tělocvičná jednota "Sokol", jehož prvním starostou byl ing. Jan Kulhánek, závodní na dole Juliově.

Utvořena hospodářská rada a bytová komise.

Soupis obyvatelů

Proveden soupis obyvatelů a napočteno 1526 čechů a 68 němců.

První volby do obecního zastupitelstva po převratě

13. června byly provedeny volby do obecního zastupitelstva a zvolen prvním českým starostou Augustin Válek, slévač.

Postavené a zařízené kino rosickou báňskou společností v hotelu "Zástavka" opět bylo otevřeno.

17. září upraveno letní cvičiště "Sokola" na severním návrší obce za bývalou "Střelnicí" nyní obytným domem číslo 100.

Vládní komisař pan Jan Jedlička úřadoval až do měsíce srpna t.r..

Až do roku 1919 nebyla vedena zvláštní pokladna obecní, nýbrž přijímala a vyplácela obecní výdaje Rosická báňská společnost a účtovala je na zvláštním účtě pro obec. V srpnu t.r. zřízena panem Jedličkou obecní pokladna a deník obecní nebyl veden účtárnou Rosické báňské společnosti.

(příště: rok 1920: stavby v obci, zrušení německé školy, pokus o komunistický převrat; rok 1921: školní rada a stravování dětí ve škole).